Jeli jsme vlastně jen po nepatrném kousku Panamericany a to jen za účelem přesunu blíže Altiplanu a Bolívii. Napojili jsme se na ni asi 50 km za Diego de Almagrem, abychom z ní hned zase sjeli a projeli si národním parkem Pan de Azucar (cukrová homole), který dostal jméno podle stejnojmenného ostrova, který tak skutečně i vypadá.
Poté jsme se na Panamericanu - v Chile "Ruta 5" opět napojili a přečkali v sedlech svých ořů vícemeně nudných cca 400 km až jsme dorazili asi 40 km před Antofagastou k významné turistické atrakci - k "Ruce Pouště - Mano del Desierto ".
Odtud jsme se vydali do Antofagasty, kde jsme se bezvýsledně pokoušeli sehnat ubytování - ptali jsme se nejméně ve 20 hotelech - všechno bylo plné - prý nějaký kongres firmy Meinl?! Nakonec jsme už i zvažovali variantu, že v nejluxusnějším 5ti hvězdičkovém hotelu del Desierto s kasínem, kde měli poslední 2 pokoje zaplatíme naprosto nesmyslné peníze - něco jako 300 USD na osobu.
Nakonec ovšem zvítězil zdravý rozum a již po setmění jsme nakoupili zásoby na večerní piknik a odebrali se do "All Star" hotelu po širák, který jsme nakonec našli na terase opuštěného domu v zálivu San Juan asi 30 km za Antofagastou. Musím ovšem konstatovat, že hledat si spaní po tmě není úplně snadný.
Další den jsme vyrazili směr Calama, kde jsme se těšili na návštěvu největšího měděného dolu na svět - Chuquicamata - je téměř 1 kilometr hluboký. Cestou jsme dokonce potkávali kamióny, které vezli sadu náhradních pneumatik pro náklaďáky, které vozí zeminu z dolu. Důl leží jen pár kilometrů od Calamy. Dokonce jsme si zjistili, že je potřeba se na návštěvu dolu předem objednat a ve dvě hodiny odpoledne dorazit do návštěvních prostor firmy odkud vás odveze autobus k dolu. To všechno jsme zvládli a když jsme dorazili na místo, tak prohlídku dolu zrušili, protože celou noc předtím pršelo a důl zavřeli - z prašných cest, které vedou dolem se stane bahno a tím se jezdí těžko - zjména s 250ti tunovými náklaďáky, které vezou 300 tun zeminy…
Prý prohlídku zrušili poprvé po 2 letech… Pech a další díra do plánu.
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.
