Předpověď slibovala slunečný víkend a tak jsme s Tomášem vyrazili do Totes Gebirge. Měli jsme v plánu ferátu na Grosses Priel. Vyrazili jsme v pátek navečer a okolo 22 hod jsme se již zabydlovali na parkovišti u řeky Steyr za Hinterstoderem.
Věděli jsme, že nás čeká dlouhý den a nevěděli jsme co nás vlastně čeká, tak jsme vyrazili docela brzy - před 6tou hodinou ráno.
Krátce po 8mé ráno jsme již byli na Prielschutzhausu a po krátké svačince jsme vyrazili na ferátu.
Přesto, že je feráta deklarována jako těžká, nezaznamenal jsem tam zásadní obtížnosti. Byly tam 2-3 místa v traverzu trošku obtížnější, pak byli adrenalinově zajímavé velmi vzdušně a převislé žebříky. Za žebříkama jsem si říkal, že už toho bylo tak akorát, a že už bychom mohli být na vrcholu - nebylo nahoru vidět, tak jsem jen odhadoval. Dost jsem se mýlil - bylo to ještě dost daleko - nejméně hodinu.
Po sestoupení z Grosses Prielu zpět na Prielschutzhaus už jsme byli dost uťapkaní a rozhodovali se, jestli zůstaneme na chatě nebo půjdeme dolů. Chata byla přeplněná, naše zásoby v autě, rozhodli jsme se jít tedy dolů.
Těch skoro 1000 výškových metrů dolů z chaty k autu mi tohoto výletu utkvělo nejvíce, nohy a kolena fakt hodně bolely. Inu v jednom dni 2000 výškových metrů nahoru a znova dolů po svých je asi docela dost.
Výrazně doporučuji všem co si budou kdy plánovat cestu na Grosses Priel vsunout si do plánů přespání na Prielschutzhausu. Není to potom taková křeč.
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.