Horování - Skalkaření

Absolvoval jsem i s chotí pár lezeckých kurzů a horoškol, zejména za účelem naučit se jistící techniky, práce s lanem a v neposlední řadě zaklady pohybu na skále. Takové dovednosti se v horách určitě hodí.

Přiznávám ovšem, že skalkaření mě jako způsob trávení volného času úplně neoslovilo. Jednak je to nepochybně dílem proto, že mi moje fyzická dispozice - nejsem žádný drobeček, neumožňuje rychlé výkonnostní pokroky, ale řekl bych, že hlavně proto, že mi tento způsob pohybu přijde zjednodušeně řečeno statický. Jistě při vlastním lezení se člověk ve velmi krátké čase "vyšťaví", ale pak, když jistí a dobírá, tak se toho tak moc neděje. Když se do toho připočte fakt, že zajímavé lezecké oblasti při pěkném počasí jsou plné lidí a často je potřeba počkat, až se něco uvolní...

Chodím do hor, abych lidí potkával co nejméně a když, tak zdálky. Představa, že bych chodil lézt na cvičné stěny do uzavřených prostor plných lidí mě nijak neláká.

Představa zlézání nějaké odlehlé velké stěny se mi sice líbí, ale v kombinaci s nechutí se učit a zdokonalovat a trénovat na cvičných stěnách a skalkách to nedává moc smysl. Takže zůstanu nejspíše jen u představ.

I když kdo ví, třeba na mě období skalkaření ještě přijde. Kromě toho jsem si vzpomněl, že mě dost baví slaňování...

---