Další z prvních skialpových výletů, už mám skialpové boty, které mám dodnes - Dynafit Tourlite 4.
V pátek navečeru jsme vyrazili z Prahy a před půlnocí jsme se ubytovali na parkovišti pod Vorderer Gosausee. Na tomto parkovišti mají volně přístupnou boudičku se záchodem a umyvadlo s tekoucí vodou. Velmi příjemné.
Jaro už bylo v plném proudu a tak jsme údolím okolo gosauských jezer museli šlapat chvíli pěšky. Lyže nasazujeme až za Hinterer Gosausee, kdy končí údolí a terén se začíná výrazně zvedat směrem k Dachsteinu.
Z těchto míst si vzpomínám, že jsme šlapali na lyžích vzhůru, já byl zadýchaný a zpocený a za sebou jsem slyšel hlasy. Za mnou se poměrně rychlým tempem přibližovali dva pánové, oběma bylo určitě 60 a více. Byli zabráni do družného rozhovoru a rozhodně nebyli nijak zvlášť zadýchaní. Poměrně rychle nás předešli a po chvíli zmizeli před námi - poněkud demoralizující... Vyhodnotili jsme si to tak, že se pánové holt po horách pohybují celý život.
Ten den, jsme měli v plánu jen na Adamek Hütte a dorazili jsme na ni krátce po obědě. Byl opravdu krásný den a mohli jsme se slunit na terase u chaty, kde jsme bydleli sami na Winterraumu, protože chata byla ještě zavřená. Někdy odpoledne jsme oba "staříky" z rána potkali ještě jednou. Vyběhli si na Dachstein a sjížděli dolů zpátky na parkoviště. Ach jo - mám co dohánět.
Další den ráno jsme i my vyrazili na Dachstein. Z Adamek Hütte, která leží pod gossauským ledovcem jsme přelezli přes Simonyscharte na Hallstadský ledovec a přetraverzovali jsme ho k nástupu na Dachstein. Vystup na vrchol bylo lezení - nic těžkého, ale bez jištění a s lyžema na zádech, kde jsem si špičkami lyží každou chvíli zachytával za skálu nad sebou a s místý ledovatými stupy a chyty to bylo docela zajímavé.
Ale povedlo se a krátce před polednem jsme byli na vrcholu. Dolů jsme se vrátili po ferátce, toho času pod sněhem na Gosauský ledovec, po kterém jsme si sjeli pro věci na Adamek Hütte a odtamtud jsme sjeli dolů k autu.
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.