Tak tomu bylo i tentokrát. Vyráželi jsme z Prahy nad ránem, směr Linz, Salzburg, okolo Bischofshofenu a z dálnice A10 jsme sjížděli na Tamsweg. Cílem byla vesnička Lessach.
Okolo 11 té hod jsme již byli na místě.
Bylo nás celkem 5 ve 2 autech. Kromě mě ještě moje choť, Zdeněk, Olga a Míra.
Pravdou je, že když se nám podaří přesvědčit dámy, aby s námi jeli, tak charakter túr je tak nějak předurčen. Pokud možno by to měla být túra, která se dá jít celá na lyžích, bez potřeby maček, lan a jiných komplikací. Měla by být po cestě, např. v polovině hospoda. Neměla by to být nikterak dlouhá túra - Prostě tak akorát. Přiznávám, že taková kritéria dost vyhovují i mě. Bohužel když nejedou dámy, tak se mě nikdo neptá.
Naším sobotním cílem byla Gumma - homolovitý kopec nad Lessachem, který ční do výše 2300m. Není třeba dalších slov, vše je zdokumentováno v popiskách pod obrázky.
Po návratu do Lessachu jsme si na kraji vesnice našli ubytování v příjemném penzionu i se snídaní (mám za to, že to bylo pouhých 18 EUR/osoba. Na to, že to bylo na jednu noc bez jakékoliv rezervace mi to přijde jako dost dobrá cena. No pravda je, že to tam moc turisticky atraktivní není.
Druhý den nás čekala túra na Preber 2740m a 1250m převýšení.
Vyráželi jsme z parkoviště od Prebersee. Cestou nahoru, ale hlavně cestou dolů jsme měli trochu problémy s orientací - mlha. Hlavně dolů při sjezdu, byl krásný prašan, který jsme si fakt mohli královsky užít, nebýt té protivné difúze, která způsobuje, že nevidíte, kde je zem a kde už ne a mozek, alespoň můj, to tak rozhodí, že ztrácím orientaci, kde je nahoře a kde dole a jsem schopen upadnout, i když stojím. Už jsem to párkrát zažil, ale vžycky mě to znova překvapí.
Nad hranicí lesa difúze zmizela, my jsme se zase našli. sjeli jsme k autům a hurá domů...
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.