Horování - Turistika

Záměrně jsem pro název "Turistika" pro označení této skupiny akcí v horách.
I když z logiky věci, řazení skupin a charakteru akcí by se nabízel název "vysokohorská turistika" neboli VHT, chtěl jsem se vyhnout jakýmkoliv definicím typu, že VHT je maximálně do II. stupně obtížnosti UIAA a kdesi cosi.

Já si prostě pod pojmem turistika ve vysokých horách představuji schopnost pohybu a pobytu v horách s cílem dosáhnout nějakého vrcholu, přechodu nebo túry. Přičemž předpokládám že hlavní způsob pohybu je po svých, ale holt předpokládám, že občas se vyskytnou obtížnější místa, kde je nutné se umět jistit a to třeba lanem, nebo cepínem a nebo alespoň na mačkách.

V tomto ohledu mi docela vyhovuje pohled p. Vl. Procházky, který to popisuje takto:
Pojem vysokohorská turistika (VHT) je vžitý, ale asi poněkud zavádějící. Aniž bych se chtěl pouštět do nevděčných a nejspíše marných pokusů o jeho definici, bude užitečné říci si, čím se VHT liší od běžné turistiky. Rozdíl je v drsnějších podmínkách, za nichž je VHT provozována, a v její vyšší fyzické i psychické náročnosti. Ačkoli doménou VHT jsou samozřejmě vysoké hory (jak ostatně název napovídá), s touto formou turistiky se můžeme setkat i v malých nadmořských výškách a zdánlivě povlovné krajině. To hlavní, co VHT od běžné turistiky odlišuje, je objektivní nebezpečí. Hrozí nám náhlé zvraty počasí s následnou ztrátou orientace a možným fatálním podchlazením, časté bouřky nás vystavují nebezpečí zásahu bleskem v místech, odkud v danou chvíli nelze uniknout, na své živé terče číhá padající kamení... A v neposlední řadě při pohybu ve strmém terénu turista může spadnout z výšky. VHT je zkrátka "vyšší hra", která skýtá větší dobrodružství a po prožitém nebezpečí zanechává i hlubší a trvalejší zážitky.

---