Horování - Turistika - Grossvenediger 9/2002

Na Grossvenediger jsme vyrazili s chotí a kamarády Jóžinem a Tomášem začátkem září. Měli jsme to vymyšlené na prodloužený víkend a tak jsme vyrazili už ve čtvrtek navečer z Prahy.

Projeli jsme Českými Budějovicemi, Linzem, za Salzburgem jsme odbočili na Zell am See a za ním v Mittersillu jsme odbočili na Felbetauernstrasse (placenou silnici) a po projetí tunelem jsme asi po 2 km odbočilivpravo na silničku vedoucí k Tauernhausu.

Tam jsme na parkovišti u auta pod širákem přespali. Druhý den po snídani - nikam jsme nespěchali, měli jsme namířeno jen na Neue Prager Hütte na což nám den velmi volným tempem bohatě stačil, jsme vyrazili údolím říčky Tauernbach - už cestou tam mi přišlo údolí, k začátku stoupání k Alte a Neue Prager Hütte docela dlouhé. Pak už to šlo docela rychle.

Druhý den ráno po přespání na Neue Prager Hütte jsme vyrazili na Grossvenediger, což je 2. nejvyšší hora v Rakousku - 3640 m. Šlo to docela dobře a tak jsme okolo 11té hodiny byli na vrcholu.

Původní plán byl, že se vrátíme zpátky na chatu, přespíme a v neděli rano sejdeme dolu a odjedeme domů. Jenže, když jsme měli tak dobrý čas tak jsme dostali nápad. že to seběhneme dolů k autu rovnou, ten samý den. Jak řekli, tak udělali. Šlo to, ale nemohu to doporučit. Celé je to docela dlouhé a hodně výškových metrů dolů - více než 2000. Navečeru jsme odjeli domu, takže už v sobotu v noci jsme byli doma, ale ještě pár dní nás pěkně bolely nohy...


© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.