Z Klokaního ostrova jsme se vrátili do Adelaide, kde jsme si na hotelu vyzvedli tašky s věcmi na potápění (a že byli velké - 7mm tlusté neopreny pro pobyt v ve vodě, která má 16-18 st. C) zaberou hodně místa) a přesunuli se na letiště, kde jsme se setkali s ostatními účastníky žraločí expedice Rodneyho Foxe , kterou organizoval Kóta z Tethysu .
Z Adelaide jsme přeletěli krátkým letem do přístavu Port Lincoln, kde jsme se nalodili na loď Princess II na které společnost Rodneyho Foxe provozuje expedice za žraloky. Nás účastníků bylo 12 a k tomu pokud správně počítám 6 členů posádky včetně kapitána, kteří zároveň působili jako divemasteři.
Kromě Velkého bílého žraloka , ke kterému jsme se potápěli v kleci jsme se také potápěli ke kolonii pářících se sépií vějířovitých (Apama ) - největší svého druhu na světě a s hravými lachtany šedými …
Pěkný článek o této expedici napsal Kóta .
Když jsme měli to štěstí, tak nám žraloci čumákem naráželi do klece, občas jsme jejich zuby viděli ze vzdálenosti 30 cm. Klidně jsme si na ně mohli sáhnout. Ani nevím proč, ale nebál jsem se. Spíše jsem řešil, abych se k němu dostal z co nejlepšího úhlu a co nejlépe ho vyfotil.
A na závěr jeden tip - mám dojem, že jsem v hladinové kleci viděl velkého bílého více a lépe…
Když jsme měli to štěstí, tak nám žraloci čumákem naráželi do klece, občas jsme jejich zuby viděli ze vzdálenosti 30 cm. Klidně jsme si na ně mohli sáhnout. Ani nevím proč, ale nebál jsem se. Spíše jsem řešil, abych se k němu dostal z co nejlepšího úhlu a co nejlépe ho vyfotil.
A na závěr jeden tip - mám dojem, že jsem v hladinové kleci viděl velkého bílého více a lépe…
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.