Výlet na Sumatru jsme měli zajištěný díky lidem z Green Life Project, kteří skupují pozemky v okolí národního parku a snaží se zachraňovat stále ubývající prales a jeho faunu.
Prales ubývá, zejména díky nekontrolovaném rozšiřování plantáži palem pěstovaných pro olej. Viděli jsme jak vypadá půda po 2 generacích olejových palem - cca 30 let. Z úrodné půdy je prakticky písek…
Sumatra je sice obrovská a lidé jsou chudí, ale!
Přiletěli jsme do Medanu - hlavního města Sumatry. Město má i s přilehlými oblastmi skoro 6 mil. lidí! Na letišti nás čekal Ali- náš průvodce s řidičem a malou dodávkou. Odtud jsme jeli do osady Tangkahan na hranici národního parku Gunung Leuser . Z letiště to sice je asi jen 100 km, ale protože jsme z velké části jeli téměř offroad, tak to trvalo skoro 5 hodin. Byli jsme ubytovaní v lodgi nad řekou hluboko po půlnoci…
Další den jsme koupali a pak myli slony a pak se na nich svezli.
Ještě téhož dne jsme z Tangkahanu odjeli do vesnice Bukit Lawang - také na hranici národního parku Gunung Leuser - byl to sice jen kousek, ale offroad - a 3 hodiny v autě…
Zde jsme absolvovali 2 denní trek v džungli národního parku - zejména pak v oblasti, kde se nachází “rehabiliční centrum” pro orangutany. Je to oblast kam přivádí orangutany vykoupené ze zajetí aby vrátili zpět do přírody. To se musí znova naučit. Ti orangutani co byli vráceni do přírody už se množí. Průvodci ty původní orangutany znají a oni znají průvodce, takže si přijdou pro banán a turisté se k nim dostanou velmi blízko.
2 denní trek jsme zakončili raftováním na velkých svázaných pneumatikách - velmi příjemné osvěžení.
V době kdy jsme byli na Sumatře my, tedy v červenci zde bylo velmi horko a vlhko - vyčerpávající. Ale ti sloni a orangutani samozřejmě stojí za to.
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.