Okolo ostrova Vava'u je oblast, kam keporkaci připlouvají porodit svá mláďata a počít nová. Keporkaci zde stráví každoročně asi 6 měsíců, kdy nic nežerou protože tu není co, ale je tu celoročně příjemná teplota vody - ideální pro porod. Po půlroce, když už jsou mláďata dostatečně velká a připravená na cestu odplouvají do polárních krajin - k Antarktidě, kde je potravy dost.
V současnosti je okolí ostrova Vava'u patrně jediné místo na světě, kde je možně s keporkaky šnorchovat. Potápět se k nim s přístroji nemá smysl, protože vypouštěné bubliny vzduchu z automatiky by je rušily a velryby by prostě odpluly pryč. Stačí jim neznatelný pohyb ocasem a jsou fuč.
Bylo úžasné sledovat tyto monumentální stvoření ve vodě. Byli jsme od nich jen pár metrů často i 3-4 blízko. Obrázky trochu klamou. Fotili jsme to rybím okem, aby se do záběrů velryby vešly celé.
A co teprve zpívání - obykle zpívali mladí samci, kteří takhle lákali samičky k páření popřípadě si zpívali jen tak. Ve vodě se nastavili šikmo až skoro kolmo hlavou dolý a vyluzovali zvláštní zvuky. Zpěvem bych to úplně nenazval, ale melodcké to rozhodně bylo.
Keporkak (anglicky Humpback whale) dorůstá délky okolo 14-15 m a dosahuje hmotnosti 25-30 tun. Na Vava'u jsme šnorchlovali s pacifickou populací keporkaků
Více informací o keporkacích naleznete na Wikipedii . A navíc velmi podrobné povídání o keporkacích a velrybách od Ály.
Výjezdy za keporkaky nám zajišťovala potápěčská báze Dive Vava'u , která patří Karen Stone a jejímu manželovi. Vyjeli jsme za velrybami po 8 dní. Vyráželi jsme vždy okolo 9té ráno a vraceli se před 4tou odpoledne. Najezdili jsme denně desítky kilometrů - pro zájemce jsem provedl záznam trasy jednoho dne - pro zobrazení v Google Earth.
Jezdili jsme na 7m dlouhém Zodiaku se 2ma závěsnými motory Yamaha - celkem 300 koní - takže jsme velryby mohli rychle dohonit.
Nicméně velryby jsme nehonili, spíše hledali - mnohdy i celé hodiny. Když je k tomu neklidné moře a prší tak nic moc. A když jsme je konečně našli a vlezli k nim do vody (chodili jsme po 3) tak se velryby rozhodly, že jim vadíme a odplavaly. Takže jsme hledali další, kterým bychom nevadily a zůstali s námi.
To se nám vrchovatou měrou podařilo až poslední den, kdy s námi velryby zůstaly skoro celých 20 minut. Úžasný zážitek - ale také jak už to tak bývá - vydřený…
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.
