Po prohlídce Caracasu odletěli na zájezd od místní cestovky - no zájezd, měli jsme letenky a poukaz na ubytování, ale jinak jsme se o sebe museli starat sami, ale nebyl to problém. Letěli jsme linkovým Boeingem 737 do hlavního města státu Bolívar - Ciudad Bolívar (po Simonovi Bolívarovi se tu jmenuje kde co, asi něco jako pro nás Jan Žižka nebo tak), odtud jsme po přespání v hotelu blízko letiště odletěli další den dopoledne malou Cessnou do Canaimy. Ono to na mapě tak nevypadá, ale letěli jsme více než 2 hodiny a už tento let byl docela zážitek.
Venezuela je obroská země a má veliké zásoby ropy. Tyto fakty nejspíše způsobují, že létání je ve Venezuele velmi běžné a hodně rozšířené a dostupné a hlavně laciné.
Po příletu do Canaimy jsme nemarnili čas, naše věci jsme si schovali v depositu na letišti a hned jsme si domluvili let další Cessnou nad vodopád Salto Angel. Platili jsme tuším 100 USD na osobu a let k vodopádu vzdáleném cca 50 km od Canaimy a zpět trval něco přes hodinu. Výhledy na klikatíci se řeku Carrao, vodopády v laguně u Canaimy a stolovou horu byly nádherné a samy o sobě by stačily na hluboké zážitky. Pohled na vodopád Salto Angel, který je 979 m vysoký a je nejvyšší na světě byl v podstatě takový bonus.
Úplně nejvíc ale byl sice jen chvilku trvající, ale střemhlavý let kabinou směrem k vodopádu, tak abychom si ho mohli lépe a zblízka prohlédnout jak nám říkal pilot, asi si to chtěl také užít.
Po vyhlídkovém letu jsme se ubytovali a následující den jsme absolvovali prohlídku vodopádu v laguně řeky Carrao u Canaimy. Na této prohlídce samozřejmě kromě fantastických velikánských vodopádů bylo zajímávé to, že prohlídka vede cestičkou pod vodopádem - mezi skálou a padající vodou.
Odpoledne jsme pak jeli na půldenní výlet lodičkami z vydlabaných kmenů poháněných závěsným motorem, říká se jim curiara. Do lodí jsme nastupovali nad vodopády a jeli jsme proti proudu řeky Carrao. Zajímavá vyjížďka - viděl jsem prvně říční pralesní vegetaci. To co nás ovšem zaujalo nejvíce bylo, jak s těmito skoro 10m dlouhými loděmi jsou schopni zdolávat peřeje proti proudu. Nikdy bych nevěřil, že to jde, ale jde to.
Po návratu z lodičkového výletu v podvečerních hodinách jsme přespali v našem hotelu u laguny a druhý den jsme odletěli do Caracasu a domů.
© Copyright Martin Kaňok 2006. Všechna práva vyhrazena.